Toto chlapské téma bylo, je a bude atraktivní pro scénu a je a bude především výzvou pro tanečníky. Myslím opravdové tanečníky, s taneční technikou takovou, že náročné figury odzemku, i akrobatické prvky, nezbytné pro úspěch na scéně, budou v jejich podání lehoučké, skoky vysoké, palice důrazné, cifry přesné …
Nezbytnou výbavou úspěchu tanečníka musí však být také umění zpívat. Že každá děvčica takového tanečníka sleduje a vnímá se zálibou (a možná i s očekáváním, či nabídkou ženských atributů, to já dodnes nevím, neboť jsem v té době už zbojnické sám netancoval a se zážitky tohoto typu se mně chlapi nesvěřovali).
Když jsme si před – dnes už třiceti léty (ano, tento znovuoživený klip je z roku 1988) řekli, že pro uherskohradišťskou soutěž budeme bez ohledu na tehdejší situaci s hodnocením folklorních soutěží připravovat pásmo pro diváky, věděl jsem od začátku, že nosným scénickým prvkem pásma budou tyto zbojnické.
Diváci – a byli to v plném sále hradišťského Klub kultury především členové ostatních souborů a diváci velmi poučení a znalí – nám svoje pocity spontánně vyjadřovali během celého našeho více než dvacetiminutového bloku.
Bez ohledu na to, že porotcům se později zdálo, že nám chyběla „psychofyzická příprava“, že jsme použili do kopanického čísla figury odjinud (ano, kroje byly kopanické, písničky rovněž), že použité „hajduchové“ figury byly z Lašska, že odzemkové figury byly takové či makové… (zápis z hodnocení poroty mám někde v archivu).
Ano, inspirací mně byly různé zdroje, ale tehdy to byl, a to opět po mnoha letech potvrzuji, vzdor a ignorance vůči jakýmsi „předepsaným“ normám, uplatňovaných porotami, které podle našich tehdejších dojmů (i skutečností) naše kvality i kvality scénických prezentací podhodnocovaly. Tečka.
Ani ve snu mě tehdy, ani o mnoho let později, nenapadlo, že se k tancování na stará kolena vrátím já sám, že se mnou se na scénu vrátí podstatná část tehdejších tanečníků a tanečnic, a že si tanec budeme užívat. Jen tanec!
A tím se také stalo, že na stará, ale naštěstí stále ohebná, kolena, tancujeme v nových kopanických krojích, originálních s ruční výšivkou, že ty „Kopanice“ já sám budu znovu studovat ještě úporněji a podrobněji, než tehdy, a že se znovu, v současnosti již potřetí, vrátíme na scénu se zbojnickými!
Tentokrát adekvátně našemu věku a v duchu pokornějšího vnímání skutečnosti (poroty ani soutěže „zatím“ nejsou – i když je to určitě škoda, jinak by ty hrůzy, co kolem sebe vidím, a co jejich „tvůrci“ plodí, nemohly vzniknout) si dovolíme jen to, co cítíme, že je správně. A správně je to tak, jak hluboko a jak daleko dosáhnou vaše/naše znalosti, jak hluboko je ve vás/nás vžita potřeba zpětné vazby a zda v nás ještě zůstalo alespoň něco z dřívějších tanečních a technických kvalit, pro scénu zásadních.
I proto, i kvůli inspiraci, i kvůli furiantství, jsem tento starý klip zveřejnil. A přidávám omluvu za nepřesný časový údaj v hlavičce klipu: Uherskohradišťská přehlídka nebyla v roce 1987, ale o rok později, zážitek pozitivních – a paradoxně i negativních emocí, máme v sobě všichni. Naše výkony na scéně byly excelentní…ale to potom někteří z nás nesli velmi těžce. Dnes je to pryč, ale máme za sebou zkušenost, co se neztratí a nezapomene do konce života.
A na ty nové zbojnické s „Lebánkem“, Lexou, Liborem, Jardou a dalšími chlapy, s ozembuchem, gajdami, které už jsou na spadnutí a určitě v květnu půjdou na scénu, se opravdu těším!
JaM
Napsat komentář