Další z objevovaných scénických čísel z doby před desítkami let. Zveřejňuji je jednak proto, abychom si krásné časy připoměli, ale také z důvody inspirace, pozitivního naladění, přicházejícího jara…
Balada s nádhernými melodiemi z Hornácka a ze Strážnice na 26 slok.
Rozhodování mladé ženy na prahu života. Těžké, morálně složité, pro mladé dívky pochopené až ve vlastním životě a s vlastními dětmi, jak se přiznaly po desítkách let.
Pro mě to tehdy byla výzva. Vonica měla vynikající zpěváky, tanečně i technicky nesmírně zdatné tanečníky, mnozí měli osobní a velmi úspěšnou zkušenost v hlavních rolích inscenací Malé scény, soubory kolem nás přicházely s novými nápady a choreografiemi …
Je v našem podání záměrně a důsledně scénický – a moderní, výrazový tanec. Nic víc, nic míň.
Kačenku jako píseň neumí dnes zazpívat téměř nikdo, v interpretaci musí být prožitek, pochopení, vhled, pokora. Třeba jak ji hraje Jožka Kubík III., a jsem měl tu čest a štěstí slyšet Kačenku v jeho podání také na scéně Horňáckých slavností.
To stejné musí do tance vložit tanečníci.
Dodnes si neskromě namlouvám, že „moji“ tanečníci interpretaci zvládli a že Kačenka nebyla tak úplně špatná choreografie…
Vzpomenete si, kolik času jsme věnovali pochopení psychologie „poskvrněné“ ženy i chování a očekávání jejího okolí?
Tuto inscenaci jsme předvedli při příležitosti 50. výročí Krůžku Moravských Slováků ve Zlíně, oproti premiéře z června 1989 trošinku jinou – především v mnohem lepší formě Jitky Slavíkové a Jiřího Gavendy v sólových partech zpěváků. Kačenku si s pokorou odehrála Vlasta Gavendová, Tři pány si zahráli Zbyněk a Libor Zemanovi s Jiřím Pařilem. V dalších iscenacích se sólové party obměňovaly, Kačenku si myslím v rožnovském skanzenu zahrála také Katka Žáková…
Když se teď dívám na naše krásné mladé tanečnice, tak si říkám, že jsem na ně měl být hodnější…
Byly to krásné, velmi plodné a úspěšné časy (myslím v mé choreografické kariéře), i když nesmírně vyčerpávající.
Díky za ně Vám, moje tanečnice, tanečníci i muzikanti!
JaM
Napsat komentář